středa 8. listopadu 2017

Epistrophy









První mnou vlastnoručně rozstřižený svetr je hotový:-)
Návod jsem si mírně upravila, detaily jsou popsány v miniseriálu na blogu Vlněných sester.
Příze je úžasná, měkká, i když na holé tělo mírně kouše - alpaka dělá svoje:-)

návod. Epistrophy (design Kate Davies)
spotřeba: 6 klubek Felted Tweed DK Watery a 1 klubko Clay

Opět oblíbené hudební okénko - postupně si kupuju staré desky na CD, jedna z kultovních je Nebel od Priessnitz, takže dnes ..."proč nebejt šťastnej?"





úterý 10. října 2017

Rebel












Dárek pro švagrovou - šátek Rebel. 
Jasná volba od prvního okamžiku zveřejnění návodu - pocta princezně Leie z Hvězdných válek a návod s jednoduchou grafikou brioche a několika zdobnějšími prvky - přesně podle mého gusta:-)

Příze Malabrigo Mechita Frank Ochre a Manos del Uruguay Fino Steel


A i na Davida Bowieho v Berlíně dojde:

pátek 6. října 2017

Berlin Knits 2017


Po dlouhých dvou a půl letech jsme s Katkou vyrazily na delší než jednodenní výlet za pletením a přízemi.
Už loni jsme měly v plánu jet na Berlin Knits, jen zrovna měl festival roční pauzu.

A byl to skvělý čas!
Vyrazily jsme v pátek v noci přímým autobusem z Brna do Berlína, v 8h ráno jsme vystoupily z autobusu na ZOB Berlín - berlínském hlavním autobusovém nádraží. Původně jsme měly v plánu dát si hned snídani, ale první dojem nás odradil, nádraží špinavější než brněnský hlavňák - a to už je co říct:-)
Metrem jsme se přiblížily k místu konání akce, bylo jasné, že jedeme správným směrem, koncentrace pletených věcí na osobách kolem nás rostla:-) 


Fronta před vstupem byla sice dlouhá, ale aspoň jsme měly příležitost prohlédnout si okolo stojící a prohlížet si "Ravelry partu" a její krásné kousky naživo.
Sobotní program byl nabitý - okouknout příze, něco vybrat a vymyslet, k čemu asi by se to hodilo - o půl třetí nám pak začínal workshop.






Nedělní poklidný den začal dobrou snídani v příjemné kavárně, pak jsme se přesunuly na festival a tam jsme zůstaly, dokud to šlo:-) Prošly jsme znovu všechny stánky, pletly, povídaly si s kolemjdoucími a okolosedícími...



Moc mě potěšila příjemná a přátelská atmosféra, spontánní rozhovory o přízích a šátcích. Bylo úplně jedno, kolik toho kdo upletl, nebyl cítit přehnaný obdiv ani ke známým designérkám Joji Locatelli a Veeře Valimaki a jiným, které na festivalu vedly workshopy a pak šly také nakupovat... jsou jedněmi z nás, protože nás spojuje stejná vášeň a nadšení...

To jen návrat do české kotliny je o to smutnější - někoho ponížit, někoho nekriticky obdivovat, neustále si stěžovat - česká mentalita v kontrastu se zážitky minulého víkendu mě tentokrát výrazně semlela. 
Radost, kterou jsme chtěly sdělit a přenést, je okamžitě komentována negativně - postoj "nemůžu mít všechno, tak raději nechci nic vidět a nikam jet "- je z mého pohledu čisté rouhání.
Díky tedy všem, kteří to vidí podobně a neměří cenu života a vše okolo penězi.
Tak moc bych nám přála, abychom si přestali stěžovat na život a všechno co nemáme a byli vděční za to, co máme, není toho málo...
Třeba jen projít se v Berlíně z jedné strany Berlínské zdi na druhou úplně svobodně je zázrak!
40 let komunismu je v české mentalitě bohužel pořád silně cítit...naděje, že z toho myšlení vybředneme, mě nikdy neopustí...


A co přibylo do mého šuplíku?


Krásné příze od Garnstories, Tieke, Friedy Fuchs a Das Mondschaf. 
Už se těším, až z nich nahodím:-)







Moc ráda bych se do Berlína znovu podívala a taky prošla město, které na mě dýchlo svobodnou atmosférou.
Vzpomněla jsem si, že Pro Bowieho i U2 (a mnohé jiné) to bylo klíčové město jejich tvorby.
Dnes U2:-)